TRÁPENÍ 3 KAPITOLA 8 OTRAVA PLYNEM

16. února 2012 v 8:02 | tami
Sousedé a přátelé nám vystrojili na chatě krásnou tabuli, připravili svatební hostinu a maminka se konečně smířila s tím, že to ani jinak dopadnout nemohlo.

Oba jsme měli velikou radost, že přijel i Tomáš.
Určitě ho to stálo hodně úsilí, ale byl to zase ten nejlepší přítel. Nikdo z nás nikdy nepátral po tom, kdo je vlastně Petříkovým otcem, byl prostě náš.

Pak přišel první den společného neštěstí.

Všechno nebylo jen krásné a růžové...

Tomáše jsme dlouho neviděli.
Ano, měl náročnou práci, proto nás to ani nepřekvapovalo.
Jenže všechno bylo jinak.

V bytě, ve kterém stále bydlel, se v noci poškodilo plynové potrubí a do bytu se pomalu plížila smrt. Než se stačil jednoho dne probudit, plyn udělal své.
Tomáš, poměrně mladý, zemřel.
Ležel ve svém bytě tři týdny. Mrtvolný zápach už prostupoval celým domem, než sousedům došlo, že zápach jde z Tomášova bytu.

Byla to pro nás hrozná rána. Petřík to nesl velice špatně a Pavel dělal i nemožné, aby jeho žal zmírnil.
Přítel, táta a hlavně nejlepší kamarád nám navždy odešel.

Udělali jsme velikou tryznu a zavzpomínali na každou chvilku, kterou jsme s ním prožili.

Na podzim jsme konečně dostali byt.
Kluci trochu z puberty vyrostli. Petřík nám koupil štěně německé dogy. Byl to krásný pejsek šedočerné barvy (plášťové), a jak jinak se mohl jmenovat než Bony.
Toho prvního harlekýna nám na horách ukradli. Já jsem měla vše co jsem chtěla, a byla jsem nadmíru šťastná i když vzpomínka na Tomáše to štěstí malinko kalila.

Když jsme opustili hotel, protože se prodával, já jsem šla jako vedoucí do prodejny a Pavel začal jezdit taxíkem. Nebyli jsme z těch, kteří by si troufli se zadlužit do milionů.

Jednou jsme se na jaře zase chystali na chalupu, když nám kluci udělali překvapení, až zůstal rozum stát. Vymyslel to Pavlík a Petřík jak jinak, než ochotně souhlasil. Oni se vůbec vzácně doplňovali.
Zrušili mi na chatě kuchyň i s kuchyňským koutem, udělali z něj výčep, probourali výdejní okénko a udělali krásnou zahradní restauraci. Aby se nám prý nezastesklo po hospodě.

Dojalo nás to. Mě pochopitelně až k slzám. Byli jsme na ně pyšní a měli jsme je za to, jací jsou a jaké mají srdíčko, moc rádi.
Puberta byla pryč, stávali se z nich muži.

pokračování příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama