TRÁPENÍ kapitola 12 Krásná Marie

18. října 2011 v 7:47 | tami
 
Bylo to první pozvání k nim domů. Že by se opravdu začalo dít něco vážnějšího? Věděla jsem jenom, že jeho a sestru Janu vychovává tatínek sám.
O mamince nikdy nemluvil, a já se neptala. Věděla jsem, že až bude chtít, poví mi to sám.

Měla jsem po šichtě a v šatně kontrolovala poslední úpravy. Čisté nehty, vhodný a skromný make-up, čisté boty sladěné s kabelkou v bílé barvě, a nakonec bleděmodrá minisukně v kombinaci bílé halenky s modrým puntíkem. Byla jsem sama se sebou spokojená, ale co na to ostatní, na to si budu muset počkat.

Vyšla jsem z kavárny a taxi už tam stálo připravené. Taxikář mi galantně otevřel dveře a rozjeli jsme se. Teď teprve začalo to pravé peklo.
Začal se ve mně hádat čert s andělem. Kdo že, a co že mě na té návštěvě čeká?
Okolo žaludku jsem měla křečovité sevření a zároveň chvění, vyschlá ústa začala provázet škytavka. Taxikář se usmál, zastavil, a dal mi napít vody:

"To chce klid," prohlásil, "taky si vzpomínám, když jsem šel prvně na návštěvu ke tchyni a podívejte, ještě žiji," rozesmál se, tím i mě, ale neuklidnil.
Zastavili jsme na okraji silnice před krásnou dvoupatrovou vilou, za kterou už byly jenom lesy.

Bála jsem se vystoupit, když tu náhle z vrátek vyběhla krásná, černobílá, německá doga, která se opřela předními tlapami o střechu auta.
Teď se pro změnu začal třást taxikář a držel se volantu, jako když mu ho chce někdo ukrást. Vystoupila jsem z auta a zavolala:

"Pojď ke mně, čí ty jseš?"
Doga se začala kolem mě lísat a jemně do mě strkala hlavou. Co to mělo znamenat, nevím, ale vidím u vrátek Pavla, jak se náramně baví.
Jak pohledem na taxikáře, tak se zálibným pohledem na mě a psa. Pochopila jsem, že pes je jeho a pohled na taxikáře mě taky bavil. Poté co mu Pavel zaplatil, byl rád, že odjel.
Bony, tak se pes jmenoval, šel před námi a já už byla najednou bez trémy.

Pokoj byl veliký se starožitným nábytkem a prostřený kulatý stůl jen vybízel k usednutí. Jak tak stojím a zírám, za mnou se ozvalo:

"Dobrý večer, slečno."
Otočila jsem se, a přede mnou stál vysoký, štíhlý, prošedivělý pán s hezkým úsměvem.
Když viděl, jak mě rozhodil, nečekal na odpověď a nabídl mi židli. Přece jenom jsem se trochu vzpamatovala, a než jsem usedla, představila jsem se.
Teď jsem začala chápat, že Pavlovo chování není naučené, ale zděděné.
Byl to opravdu charismatický pán. Při večeři jsme se bavili o všem možném. Po kávě a desertu nás starý pán opustil.

Pavel vzal sklenky, lahvinku vína a pozval mě k sobě do pokoje.
Byla tam krásná, hrozně veliká postel, dvě křesílka a malý kulatý stolek. Stojací lampa vydávala příjemné světlo, které se přesně hodilo k tomu, co následovalo.
Objetí, krásná slůvka plná lásky, melodie písní od táboráků. To vše předcházelo milování, které pomalu sílilo na prudkou vášeň, kterou jsem dříve nepoznala.
To mě jenom víc a víc utvrzovalo, že se těžko najde někdo, kdo by mohl Pavla jen zdánlivě nahradit.
Celý svět byl pro mě zalitý sluncem. Všechno bylo jako ze začátku.


Začali jsme jezdit na chatu. Léto v plném proudu a my jsme byli šťastni.
Někdy jsme jeli celá parta, někdy jenom sami dva.
Obojí bylo fajn, až najednou...

Když jsem se jako obvykle stavila pro Pavla v práci, představil mi krásnou dívku s příhodným jménem - Marie.

Byla to opravdu božsky krásná dcera muzikanta, který hrál ve vinárně kde Pavel pracoval.
Dost jsme se skamarádily, a tak jsem ji pozvala na chatu. Pavel proti tomu nic neměl. Bylo vidět, že je rád když si s někým rozumím aniž bych žárlila.
Tentokrát nás bylo víc, a tak nás byl skoro plný motoráček. Tomáš pochopitelně nechyběl.
Rozdělali jsme oheň, vybalili špekáčky, otevřeli víno, a když jsme se najedli, přišla na řadu koupel.
Rybník byl přímo před námi a teplá voda nás vlákala všechny.
Když jsme se zabalení v prostěradlech sešli opět u ohně, zjišťuji, že Pavel s Marií chybí.
Tomáš, který seděl vedle mě, pronesl:

"Klídek, děvče, za chvíli jsou tady."

Ale to mě moc neuklidnilo. Co když se něco stalo?
A stalo!
Ušla jsem pár kroků k rybníku. Vidím, jak ho Marie objímá a snaží se ho políbit.
Začala jsem hlasitě kašlat. Marie od Pavla odskočila a šli ke mně, jakoby se nic nestalo.
Ono se sice nestalo, ale co kdybych nepřišla?

Pavel mě přitisknul k sobě, vzal mě do náruče a odnesl k ohni. Marie si přisedla k Tomášovi a začala s ním flirtovat.
Tomáš byl velice taktní, a tak jí se slovy,

"já už jsem zadaný, děvče," dal najevo, ať si hledí svého.
Ale ji to neodradilo. Začala to zkoušet na každého a myslela si, že je ohromně zajímavá. Byla sice krásná, ale víno jí bralo soudnost.

Za pár dní jela Marie opět s námi na chatu. Jela jsem jenom já, Pavel, Marie a Tomáš. Noc byla teplá a nebe plné hvězd, seděli jsme u ohně když Marie se obrátila k Pavlovi:

"Došly mi cigarety, Pavle, byl bys tak hodný a odvezl mě na loďce na druhou stranu?"
Tam byla totiž hospůdka. Bylo vidět, že Pavel neví, co říct, a tak jsem mu trochu pomohla:

"Jen jeď, nám už dochází cigarety taky."

Chtěla jsem se přesvědčit, že mu můžu věřit? Nebo jsem si chtěla jenom dokázat, že nežárlím, že jsem si jistá, že mě prostě nějaká Marie neohrozí!? Sama nevím.

Seděli jsme s Tomášem u ohně. Oba už trochu nervózní. Začínalo pomalu svítat. Pavel s Marií už byli pryč dvě hodiny. Položila jsem Tomášovi hlavu do klína a sledovala, jestli nespadne nějaká ta hvězda, abych si mohla něco přát. Co se tak asi děje?
Proč nejedou?

Tomáš se šel podívat k rybníku, já se neodvážila. Za minutku už byli zpátky všichni tři. Marie plná humoru a rozesmátá, kdežto Pavel jenom procedil skrz zuby něco o vodě v lodi.
Prošel okolo mě se sklopenýma očima a zalezl nahoru do chaty si lehnout. Šla jsem za chvíli k němu.
Viděla jsem, že nespí, a tak jsem ho pohladila po vlasech a zašeptala do ucha:

"Lásko, jsem vedle tebe a moc tě miluji."
Pomalu se otočil, vzal mi hlavu do dlaní, dlouze se na mě zadíval a řekl:

"Já vím, kotě moje, já to vím, jsem unavený."

Položil mě vedle sebe, obejmul, přitiskl se, zavřel oči a spal. Nebo dělal, že spí?
Jeho hlas byl smutný, divný, nevím co se stalo, ale něco mi říkalo, že se to brzy dozvím.

pokračování příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama