HOTEL kapitola 24 Lukáš

28. července 2011 v 9:50 | tami
Začala jsem si připadat jako vrba a poradna zároveň, ale sama si poradit? To byl vždycky problém. Večer přišel vedoucí s Eliškou. Oba spokojení a zářící.
Měla jsem radost, když jsem ho viděla spokojeného. Takový šťastný výraz měl naposledy, když viděl poprvé Mikyho. Vedoucí ji všem představil, a my jsme získali nového člena naší hospodské rodiny. Co na tom, že místo piva nosila baletní střevíčky.
Její arogance zmizela a stala se z ní fajn holka. Bylo pár dní před Novým rokem, když přiběhla recepční Janička do kanceláře:

"Leny, Machovi se vracejí. Prý se tady setkají se synem, ale syn bude bydlet u vedoucího na hotelu."

"Proč tam? Proč ne s rodiči?" zeptala jsem se.

"Nevím, oni se doma nějak minuli, tak jenom telefonovali. Třeba proto, že je tam vinárna. Taky jsem to moc nepochopila."

"Hlavně, že se sejdou. Hotel od nás není nějak daleko," řekla jsem a hlavou mi problesklo, "jsem snad poradna?" Sama nad sebou jsem se usmála, a pokračovala dál ve fakturách, neboť konec roku byl na dohled.
Zatímco já jsem se topila ve fakturách, uzávěrce a přípravách oslav Nového roku, začaly se okolo mě dít věci.

Vedoucí na svém hotelu jako obvykle kontroloval večer knihu hostů. Jméno Lukáš Mach, které tam viděl mu bylo silně povědomé. Než stačil cokoliv domyslet, recepční říká:

"Všiml jste si, že přijel ten Lukáš co chodil s naší Leny? No, ten Mikyho táta," dodává, když vedoucí nechápavě třeští oči.

"No, tak toho si teda podám! Ten má ale drzost! " Jenom jeho pevně sevřené rty prozrazovaly míru vzteku.

"Já jsem mu neřekla ani slovo," bránila se rychle recepční.

"To je v pořádku," odpověděl a podle tušení, si to namířil rovnou do vinárny. Bylo brzy, hosté se teprve scházeli.
Lukáš zrovna usedal za bar, udivený nad jinou barmankou, než očekával. Než se stačil zeptat, vedoucí ho předešel.

"Tak vás tu vítám, Lukáši," řekl ostře a ironicky.
"Dobrý večer, pane vedoucí. Kde je Leny, potřeboval bych s ní mluvit."
"A nemáš náhodou trochu zpoždění? Nečekala tě dřív?"

"Já vím, trochu se mi to vymklo, ale rád bych ji alespoň viděl."

"Ale tady už nepracuje," důrazně stál vedoucí na svém.

"A kde ji najdu?"

"Ty? Ty nikde!" rozčílil se až do nepříčetnosti a pokračoval, "víš, že jsi tu nenechal jenom ji? Klidně se oženíš a místo vysvětlení pošleš svatební oznámení."

"Jak jenom ji?" Zpozorněl Lukáš. Vedoucí si uvědomil, že řekl něco, co ani nechtěl, spíše neměl.

"Ale, škoda řeči," mávl rukou a vztekle odešel. Na schodech celý rozčílený málem vrazil do Elišky.

"Tati stalo se něco? Jsi úplně bledý."
"Ale nic děvče, jeden syčák mi hnul žlučí," řekl už klidněji a obejmul ji.

"Tati, pojď, dáme si kávu, a pak bych ti chtěla představit svého už skoro exmanžela. Měl by jsi vědět, že jsem ta léta nestrávila s žádným lumpem," řekla a usmála se na něj tak, jak to umí dcery. Nedalo se odmítnout.

popkračování příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama